Ložnice znovu v bílé / Back to the white

Bílá, šedivá, hodně šedivá, bílá... Nebojte, nepopisuji zde vzorník RAL, který jsem teď studovala v Obi. Popisuji zeď v ložnici, jejíž barva se od nastěhování střídá asi jako roční období. Ovšem teď jsem si sama sobě musela odpřísáhnout, že je to naposled. Nechci se jednou v noci s hrůzou probudit s omítkou vedle sebe, protože zeď už neunesla letitý nános :) Nebo jinak - existuje něco jako vzorec, který po dosazení všech potřebných proměnných, stanoví, kolikrát ještě mohu zeď přemalovat? :D

Nevím, jaký z toho máte pocit vy, protože z fotografií to může působit jinak. Ale já, i když jsem s tmavě šedivou zdí byla spokojená, mám pocit, že tohle byl krok správným směrem. Ubrala jsem také obrazy, pořídila jsem 2 dubové rámy a do nich vložila tyhle úžasné, jednoduché ilustrace/plakáty od Paper Collective. Ložnici to celkově provzdušnilo, prosvětlilo, aniž by to ubralo na její útulnosti.

Jednou jsem se tu zmínila, že je mi moc příjemné povlečení z H&M. I tentokrát jsem objednala odtud. Ložní prádlo je ze seprané bavlny a spí se v něm opravdu jak v bavlnce. 

Vlastně zde plánuji ještě jednu změnu. Chystám se vyměnit bílé noční stolky. Vím, že se tu pár z vás na ně ptalo, takže kdybyste měli zájem, mohou být vaše. Na ceně se určitě domluvíme. Jedná se o dánskou výrobu Nichba Design, obchod sem ani běžně nezasílá.

Mějte krásnou středu,

Katka

Lněné povlečení / Linen bedding

Podařilo se mi konečně vymalovat tak, abych byla spokojená. Faktem zůstává, že po zaschnutí dvou vrstech této tmavě šedé barvy, jsem si začínala nadávat. Jsem velký detailista, a když pod určitým úhlem byly vidět šmouhy, musel začít celý proces nanovo. Oblepit zásuvky, lišty, zdi, znovu vymalovat další vrstvou, uklidit... Až po zaschnutí třetí vrstvy, jsem byla ochotná uznat, že asi dobrý...

Když jsem naposled psala článek o naší ložnici, trochu jsem si na jeho konci povzdechla. Povzdechla v tom smyslu, že bych si moc ráda ze svého wishlistu odškrtla lněné povlečení. Doslova mě přitahují přírodní materiály na textiliích jako je len a vlna a nemyslím si, že je to u mě jen otázkou módního trendu. Jak velké a milé překvapení bylo, když mě kontaktovala Lenka z LENLINEN s nabídkou, která se neodmítá.

Pár dní nato jsem měla tu čest rozbalovat to nejstylovější balení, jaké jsem za poslední dobu mohla vidět. Povlečení bylo převázané černou stužkou, doplněné o sáček se sušenou levandulí, která má pro náš spánek zklidňující účinky. Nádhera!

Tady pro mě zároveň skončilo pátrání po lněných povlacích v typickém českém rozměru 70x90 cm. Rádi totiž spíme na velkých polštářích z husího peří od našich babiček a LENLINEN právě tento rozměr vyrábí. Povlečení je šité v České republice, vyrobené ze 100% měkčeného lnu. Lenka dokonce chystá doplnění o další barvy, na což se moc těším. Pokud přemýšlíte nad skutečně luxusním dárkem pro sebe či své blízké, mohu jen doporučit. Spí se v něm překrásně.

Hezké sny přeji,
Katka

Pojďte dál! / Come in!

Předsíň by měla dělat první dojem z vašeho celkového bydlení. Jestli je to tak, pak jsme za poslední roky moc dobrých dojmů před návštěvami asi neudělali. Dokončení vstupní chodby jsem dlouho a schválně oddalovala. Stále mi přišlo důležitější vyšperkovat ložnici, jídelnu atd.... Až teď na podzim mi došlo, že už to dál odkládat nechci.

Základ zůstal skoro stejný. Nechala jsem si bílou lavici, do které se tedy za tu dobu pořádně zakousl zub času. Proto ta kožešinka na ni. Dokonce jsem hledala i jiná řešení. Třeba v podobě nějaké rustikální, teakové lavice, ale nenašla jsem žádnou takovou, která by mně vyhovovala. Budu hledat a doufat, že najdu... Původní botník jsem přesunula nahoru do šatny, do kterého nyní ukládáme nenošenou, sezónní obuv. Konečně máme boty uskladněné jako lidi, takže sbohem kartónové krabice! Jako nový botník dobře posloužila skříňka ze série Besta, kterou jsme měli v obýváku, doplněna o vyšší, kovové nohy. Přiznám se, že jsem měla trochu obavy, aby se nám vešly boty, ale mám skromného muže. Zatímco jemu stačí celkem dvoje boty na sezónu, tak já tady dost dobře zvyšuji průměr :-)

Konečně našel uplatnění teakový tácek od Bloomingville, na který si odkládáme klíče, brýle a jinou drobotinu a přesto o ní máme přehled. Poslední dobou jsem se vzhlédla v obrazech s baletkami, tak mi do mé sbírky přibyly další. Konkrétně tento je od umělkyně a fotografky Vanessy Paxton, ke koupi tradičně na theposterclub.com. A i přesto, že jsem si kdysi slíbila, že do domu už žádnou další rostlinu pořizovat nebudu, tak jsem neodolala této minimalistické krásce jménem Sophora prostrata 'Little baby'. A stejně pošilhávám ještě po dalších kytkách, můj osobní zákaz jakoby nikdy nebyl ;-)

Nafotit naši úzkou chodbu byl tak trochu tělocvik. Fotila jsem ji z koupelny, garáže, z venku, aby byl záběr alespoň trochu slušný. Tak posuďte sami, nakolik je naše vstupní chodba fotogenická.

Přeji Vám hezké podzimní dny.
Katka

Změny / Changes

Jednou mi ta má potřeba, po tom neustále něco měnit, snad zničí. Ležím na pohovce celá rozlámaná s počínající virózou a říkám si, zda mi to pachtění se za hezčím domovem stojí. Maruška je na noc u mých rodičů a já místo toho, abych zrelaxovala, vypnula, nic nedělala, se rozhodnu vybílit chodbu s jídelnou a obývákem. Tohle určitě zbytečné nebylo. Ty zdi to opravdu potřebovaly. Bydlíme tu něco přes 3 roky a zdi vypadaly jak po 10 letech velmi aktivního obývání zhruba deseti člennou rodinou. Ale bylo nutné se do toho pouštět v době, kdy vím, že nejsem v úplně dobré formě?

A bylo nutné překopat kvůli tomu ještě i půl obýváku? Jasně, že ne... Když já jsem tou změnou tak nadšená. Obrazové koláže mě přitahují, co si pamataji. A bylo otázkou času, kdy se rozhodnu pro další. Skoro bych řekla, že díky většině prosklenných stěn našeho obýváku a kuchyně se sem už žádná nevejde... Inu, poradila jsem si. Jediná změna, která nás tu ještě čeká, je výměna soklů za dřevěné, soklové lišty, protože ty stávající na některých místech doslova odpadaly :-(

Jen si musím slíbit, že při příštím volném dnu si trochu odpočinu. Ty hektické dny, kdy se snažím mít v pořádku zahradu, mít naklizeno doma a věnovat se mé rodině, mi dávají pěkně zabrat. Kolikrát si říkám, jestli ještě vůbec umím vypnout. Večer při usínání mi letí hlavou asi tisíce myšlenek, co je třeba ještě udělat, div si druhý den nesestavuji harmonogram všech prací následujících týdnů. Potřebuji se naučit užívat si volných dní. Jít třeba na dlouhou procházku se psem i s vědomím toho, že jsem za tu dobu mohla třeba umýt okna v horním patře, a přesto si to užít. Je potřeba občas slevit ze svých nároků a smířit se tím, že pár věcí zůstane na chvilku tak jak je.

Přeji Vám i sobě naučit se umění odpočívat.

Katka

Pracovna v novém

Nejdřív tu byly bílé zdi, pak šedivé a teď aktuálně opět bílé. Myšlenku na černou zeď musím zapudit. Ta se podle mě bude těžko přetírat :-). Pracovna se mění asi tak jako ostatní místnosti v celém domě. Mně to ani nevadí, protože ke spoustě věcí si musím dospět. A pokud si vše přetvářím sama, tak to nevadí ani mužovi ;-).

Stůl na dřevěných kozách na mě působí v malé místnosti trochu robustně, takže čím dál častěji přemýšlím o jeho výměně za nějaký více subtilní. Pokud bych šla levnější cestou, tak bych určitě zvolila klasiku z IKEA- podnoží LERBERG. Nicméně více a poměrně dlouho toužím po stolovém podnoží STANDARD od Michala Maláška (Master & Master). Tak uvidíme kdy a zda vůbec změna proběhne, protože letos těch plánů mám tolik... Z obývacího pokoje jsem si zapůjčila mou oblíbenou J104 a u stolu se mi líbí více než DSW. Takže židle se u nás doma přesouvají snad ještě více než figurky po šachovém poli.

Součástí pracovny je i postel pro hosty, kterou i přesto, že ji využíváme, bych ráda vyměnila za velkou knihovnu. Ideálně něco ve stylu skříněk BESTA a ještě ideálněji - mnou navržená knihovna zhotovená truhlářem na míru.

Už mě z těch mých všech plánů běhá hlava kolem. Na druhou stranu je to pro mě jakýsi způsob realizace, takže hurá za ně ;-) Teď jdu chvíli odpočívat, protože mi po dlouhé době skolila nemoc a já se s vypětím všech sil přemluvila jít nafotit pracovnu. Tak doufám, že se bude líbit.

Přeji Vám krásné dny, Katka