Dnes bych Vám ráda ukázala něco z mé poslední radosti, kterou jsem si udělala. Dlouhou dobu jsem obrazové koláže obdivovala na zahraničních blozích, na Pinterestu, na Instagramu, až jsem sama neodolala. Obrazů je v našem domě opravdu velké množství a já se je zatím neodvážila spočítat. Někdo sbírá svícny, jiný vázy a u mně to časem, nezáměrně vyplynulo v zarámované plakáty. Před časem mi rovněž oslovila Teigan z australské Olive et Oriel s nabídkou spolupráce. Při prohlížení jejich posterů na e-shopu mi došlo, že nelze říci NE. Mezi abstrakcí, fotografií, plakáty s dětskými motivy a mnohým dalším nešlo vybrat jen dva kusy. Pro mě, pro Blížence to byl skoro nadlidský úkol. Uff.
A tak jsem mohla konečně realizovat svoji obrazovou koláž. Vypadá to, že právě tato nabídka byla jakýmsi podnětem k jejímu vytvoření. Kvůli dvěma velkým rohovým oknům v přízemí, která se táhnou téměř celým přízemím, bylo de facto rozhodnuto o umístění- za jídelním stolem. Líbí se mi, když není koláž úplně monochromatická, tzn. pokud je složena právě z fotografií, typografických plakátů a z abstrakce. Nějaký originální, abstraktní poster mi stále schází. Věřím, že jednou narazím na ten "pravý".
Vlastně se divím, že jsem ze sebe dokázala dostat smysluplný článek. Maruška je dnes podruhé ve školce a já stále v myšlenkách utíkám za ní. Zdá se však, že ona to nese statečněji nežli maminka.
Všem Vašim dětičkám přeji úspěšný nástup do škol a školek.
Hezké dny, Katka