I nás nemohla minout ta roztomilá dřevěná kuchyňka z Ikea. Vaření začalo Marušku bavit až okolo 2,5 let, proto jsem její pořízení začala zvažovat až nedávno. Hledala jsem po bazárcích a hned druhý den se na mě usmálo štěstí, jinak jsou kuchyňky hned pryč. Paní, která nám kuchyňku prodávala, ji měla v opravdu zachovalém stavu. Přesto se na ni zub času podepsal v podobě zažloutlých březových překližek a to mě trochu štvalo.
Využila jsem Maruščina pobytu u babičky, protože s její asistencí bych si musela opět přičíst další šedivé vlasy na skráních, a dala jsem se do "rekonstrukce". To znamenalo kuchyňku rozebrat, lak z překližky zbrousit a začalo to nejhorší- několik nátěrů a následných zbroušení do hladka, než jsem byla opravdu spokojená, a kuchyňku zkompletovat. Všeho všudy 6 hodin čistého času, ufff. Vždycky si u takových prací nadávám, co jsem si to zas vymyslela, abych se v zápětí uklidnila při pohledu na výsledek. Jasný, Marušce by bylo asi úplně jedno, jestli je kuchyňka víc zažloutlá než povolují "přísné maminkovské normy", ale to už je těžký život nás přehnaných detailistů... Vše jsem stihla, dokonce kuchyňka vydržela asi týden bez odhalení v garáži a tak Maruška v den svých třetích narozenin dostala svoji první "kuchyň".
A protože k narozeninám dostala další nezbytnosti (a u některých jsem se vážně nasmála- třeba ta malá moka konvička Bialetti :-D), které taková kuchyň vyžaduje, bylo potřeba kuchyň rozšířit. K tomu dobře posloužily letité schůdky rovněž z Ikea, na kterých si může připravit třeba lahodné tousty k snídani :-D.
Přeji Vám hezký zbytek prázdnin,
Katka
