Love Lovatt

Začalo to celkem nevinně. Tedy asi jako jako vše u nás doma. Posunete komodou a najednou víte, že to není ono a že to chce změnu. Ale o tom zase jindy. Tady ta láska k neživé věci začala svícnem. Konkrétně svícnem navrženým Cathérine Lovatt pro SERAX. Ještě ten den jsem poptala konvičku a další "nezbytnosti". Pár týdnů jsem si počkala a ve středu zvonila pošta.

Konvička je tedy trochu záludná. Musíme se více soustředit, abychom si při nalévání nespletli ucho s nálevkou, protože je téměř osově souměrná. A to může nejednoho zmást. Primárně bude sloužit muži, který pije čaj po litrech. To já raději kávu. Proto se také poohlížím po jiných možnostech její přípravy. Ale o tom také jindy. Čaj si také ráda dám, ale musí být ovocný, sypaný a pokud možno kvalitní. Zrovna dnes to byl višňový. A protože přes den není moc času na kávové či čajové dýchánky, tak se snažím z toho dělat tak trochu rituál, snažím se si to užít, co to jde. Ideální případ je s kouskem něčeho sladkého a samozřejmě to vše krásně naservírované. Včera jsem byla u nás ve vyhlášené cukrárně pro makronky, protože mi odtud chutnají jako jinde ne a taky proto, že jsou hodně "fotogenické". Škoda, makronky ten den neměli. Nevadí, dobře posloužily i mé oblíbené, napohled spálené sušenky a skořicový šnek, na těch si také ujíždím.

Přijde mi až líto, mít některé kousky nádobí schované ve skříňce v kuchyni. Uvažuji o poličce do kuchyně či jídelny. Nicméně stále řeším změnu jídelny a nejsem si zatím jistá co, jak a kde... Takže to nechám ještě pěkně uzrát. Přemýšlet o tom mohu třeba u rýpání v záhonech. Dnes jsem si koupila krásnou borovici kleč, takže jde na mě konečně TO jaro.

Vy se mějte hezky a příště třeba u velikonoční výzdoby...
Katka